Expedice: USA Flying Revue


On-line reportáž

 

Načítám...

 

Poznámka: Časy u jednotlivých postů označují okamžik vložení příspěvku, a to v SELČ. Během expedice opakovaně vystřídáme několik časových pásem, 

není možné proto příspěvkům smysluplně přiřazovat místní čas. 

Pro snazší orientaci přikládáme mapu časových pásem kontinentálních USA - můžete porovnat časové pásmo podle aktuální pozice letadla na on-line mapě níže
a odečíst od času postu příslušný počet hodin. 

Zoom gallery

On-line mapa

 snímek_obrazovky_2016-10-10_v_11.41.26.png

 

Pokud byste na on-line mapě letadlo ani trasu letu neviděli a nepomůže CTRL+F5, zkuste prosím jiný prohlížeč. 
Podrobný záznam letu si můžete prohlédnout na mapách níže. Záznam etap vkládáme ex post, počítejte proto se zpožděním.  

 

 

***

Podpora dětem v motolské nemocnici
”Jiří

Na letadle vezeme jako obvykle loga Flying Revue a filmu Legionáři - Opravdoví bratři, který Flying Revue podporuje.
A nově také samolepku nadačního fondu Dům Ronalda McDonalda.

Nadace staví v motolské nemocnici dům, ve kterém budou moci bydlet rodiče dlouhodobě hospitalizovaných dětí.

U nás se jedná o první projekt tohoto druhu, ve světě je takových domů několik stovek. Více o projektu najdete na jeho webu zde.



 ***

Den po dni

 usa2016_hp_web_2.png

Expedice skončila. Děkujeme všem!

Cessna 182 zase zpět u svého provozovatele Jona Andy na Orlando North Airpark. Tak zase příště.Zoom gallery
Cessna 182 zase zpět u svého provozovatele Jona Andy na Orlando North Airpark. Tak zase příště.

Pondělí 12. 9. 2016. Jsme v cíli

Charleston - Miami - Orlando

Je to skoro neuvěřitelné, ale je to tak - obletěli jsme celé Spojené státy a po sedmnácti dnech a 20 tisíci kilometrech strávených nad úchvatnými scenériemi USA jsme uzavřeli kruh přeletem Space Cost na Floridě, kde jsme v sobotu 27. srpna expedici de facto odstartovali přeletem dráhy pro raketoplány.

Dnes, tedy poslední letový den expedice, jsme se z letiště Berkeley County vydali podél pobřeží přes Charleston a Savanah k floridskému Jacksonvillu. Měli jsme zrovna štěstí a zachytili jsme vojenská plavidla, která právě vyplouvala ze základny Mayport. Přistáli jsme ještě na letišti Opa Locka severně od Miami. Právě odsud odstartovala v roce 1937 Amelia Erhartová ke svému nedokončenému letu kolem světa - zahynula při něm po pádu letadla do Tichého oceánu.

Když jsme se nabažili kocháním se nad pobřežím Floridy, obletěli jsme Miami a vrátili se na sever, na výchozí letiště FA 83 Northpark. Tady jsme přistáli ve 23:59h pražského (17:59h místniho) času.

Expedice skončila. 

Počítadlo Cessny se zastavilo na hodnotě 99,1 letových hodin. Povolených 100 hodin (pak následouje povinná údržba) jsme využili na maximum. Uletěli přes 20 000 km a spotřebovali asi 5 500 litrů benzínu. Letadlo – Cessna 182 N24568 - letělo celou cestu spolehlivě a i dáky němu se nám podařilo splnit takřka vše, co jsme si předsevzali.

Děkujeme za podporu a zájem a těšíme se na příští expedici!


Jsme v cíli. Orlando North Airpark, USA 2016, po 12. 9.

O první části expedice si můžete přečíst v článku Údolí Smrti Cessnu i nás málem uvařilo, národní parky nás ohromily a dojaly, o víkendu vyjde článek o expedici na iDNES.cz. Druhý článek na Flying Revue vyjde brzy. 

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Všechna videa z expedice zde (pozdravy a komentáře),  zde (letecká videa), fotky zde nebo vše na konci této stránky. 


 

Mekka letectví - letiště First Flight v Kitty Hawk v Severní Karolině a památník bratří Wilbura a Orvilla Wrightových.Zoom gallery
Mekka letectví - letiště First Flight v Kitty Hawk v Severní Karolině a památník bratří Wilbura a Orvilla Wrightových.

Neděle 11. 9. 2016

Filadelfie - Kitty Hawk - Charleston

V neděli 11. září, v den patnáctého výročí útoku na věže WTC v New Yorku, jsme možná docela symbolicky navštívili místo, kde letadlo bylo a stále je symbolem naděje, a nikoli zmaru jako v roce 2001 na Manhattanu. Přistáli jsme totiž v mekce letectví, na letišti First Flight v Kitty Hawk v Severní Karolině. Tady 17. prosince 1903 bratři Wrightové uskutečnili svůj první let s letadlem těžším vzduchu a poháněným motorem. 

Kitty Hawk bylo zastávkou 5,5 hodinového letu z Filadelfie do Charlestonu. Počasí bylo vražedně horké, kouřmo a v pozdním odpoledni silné bouřky. Průlet nad centrem Filadelfie nevyšel úplně podle našich představ (řídící měl jiné představy než my), zato přelet tamního mezinárodního letiště (Philadelphia International Airport - PHL) vyšel výborně. Přelétli jsme také vojenskou základnu v Norfolku ve Virginii, kde se nám naskytl zajímavý pohled na vojenský přístav a letiště.

Po třech hodinách utrpení v neúprosném horku kabiny Cessny jsme se dopracovali k Charlestonu, kde jsme chtě nechtě museli přistát – obklopily nás totiž bouřky a docházel benzín. Ale beztak jsme tu přistát chtěli :-).


Na letišti First Flight, Kitty Hawk, USA 2016, neděle, 11. 9. 2016

A zítra poslední den expedice, vracíme se do výchozího bodu, města Orlando na Floridě.  

O první části expedice si můžete přečíst v článku Údolí Smrti Cessnu i nás málem uvařilo, národní parky nás ohromily a dojaly.  

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Všechna videa z expedice zde (pozdravy a komentáře),  zde (letecká videa), fotky zde nebo vše na konci této stránky.

 

Dolní Manhattan s One World Trade Center.Zoom gallery
Dolní Manhattan s One World Trade Center.

Sobota 10. 9. 2016

Boston - Long Island - Manhattan - Philadelphia

Socha Svobody, Manhattan - to byly jasné vrcholy sobotního letu. Ranní start nám "zpestřila" menší nehoda Bonanzy při přistání, video ze startu najdete zde. Po přeletu Bostonu, kde jsme si dopřáli lahůdku v podobě průletu kolem místního mezinárodního letiště Logan (patří s 26 miliony odbavenými cestujícími ročně do dvacítky nejrušnějších letišť USA  naše fotky jsou tady), jsme po pobřeží Atlantiku letěli k New Yorku a přistáli asi 20 km od tenisového areálu US Open na letišti Republic Airport na Long Islandu.

Odsud jsme absolvovali let z oblasti snů - kolem Sochy Svobody nad Hudson River k One World Center a zhruba na úrovni poloviny Central Parku jsme točili zpět (mimochodem, bylo to takřka přesně hodinu před začátkem finále žen na centr kurtu ve Flushing Meadows mezi naší Karolínou Plíškovou a Němkou Kerberovou).

Vidět a fotit budovu One World Trade Center jen den před patnáctým výročím útoku na WTC, na jehož místě dnes stojí právě tenhle mrakodrap, je velmi zvláštní pocit, i když popravdě, uvědomili jsme si to vlastně až ex post - při letu samém nás zaměstnávala naplno pilotáž. Let kolem Manhattanu byl totiž docela náročný na komunikaci, hlídání směru i letových hladin a ještě poměrně živého vrtulníkového provozu kolem nás. Ale zvládli jsme to myslíme docela se ctí. Ale podobně jako u Niagarských vodopádů tu nebylo možné točit na mobil video.  


Po průletu New Yorkem, USA 2016, so 10. září, II.

 

Po úspěšném průletu Manhattanem jsme asi za hodinu sedli na Northeast Airport ve Philadelphii, stá New Jersey. Tam jsme natočili bezprostřední dojmy z průletu New Yorkem včetně popisu přípravy a komunikace s řídícím, podívat se můžete na videu. Dva skvělé dny po sobě. Už se nám to krátí!

O první části expedice si můžete přečíst v článku Údolí Smrti Cessnu i nás málem uvařilo, národní parky nás ohromily a dojaly.  

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Všechna videa z expedice zde (pozdravy a komentáře),  zde (letecká videa), fotky zde nebo vše na konci této stránky.

 

Niagara FallsZoom gallery
Niagara Falls

Pátek 9. 9. 2016

Chicago - Niagara Falls - Boston

Z Chicaga jsme se vypravili k dalšímu "povinnému bodu" expedice - Niagarské vodopády ve státě New York. Ještě v Chicagu jsme si dopřáli přelet Sears Tower, poté nabrali směr Detroit, obletěli ho a pak už jsme mohli zamířit K Niagara Falls.

Jsou úchvatné. Na videu vám je ukážeme až po zpracování záběrů z kamer na letadle, s mobilem se tu točit nedalo, byli jsme rádi, že jsme stíhali fotit.

Úspěšný den jsme zakončili v Massachusetts - na letišti Bedford (KBED) v severním předměstí Bostonu a v hlavě se nám rozezněla slavná píseň Bee Gees. Příznivé počasí nám dopřálo uletět přes 1 700 km, takže jsme před sobotním New Yorkem měli velmi dobrou náladu. 

O první části expedice si můžete přečíst v článku Údolí Smrti Cessnu i nás málem uvařilo, národní parky nás ohromily a dojaly.  

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Video z dneška níže, všechna videa z expedice zde (pozdravy a komentáře),  (letecká videa), fotky zde nebo vše na konci této stránky.


Ráno před odletem k Niagara Falls, Schaumburg Regional Airport, Chicago, USA 2016, pá 9. 9.

 

Střed města Chicago, IllinoisZoom gallery
Střed města Chicago, Illinois

Čtvrtek 8. 9. 2016

International Falls - Duluth - Minneapolis - Chicago

Z letiště International Falls na hranici s Kanadou nás vyprovázelo ne zrovna vlídné počasí, ale to už k VFR létání neodmyslitelně patří - co se podaří, nebo nepodaří, závisí do značné míry právě na něm. Dobré je, když s tím člověk počítá a nenechá se tím rozhodit, i když to někdy znamená, že se ten či onen plán nenaplní.

V proměnlivém počasí jsme tedy vyrazili směr Velká jezera a Chicago. Cesta přes Duluth proběhla dobře, nad Minneapolis nám dokonce opět vysvitlo slunce. Přes stát Wisconsin, jehož východní hranici omývá jezero Michigan, jsme pak doletěli do Illinois a jeho hlavního města Chicaga.

Chicago (město kladenského rodáka, slavného starosty Čermáka), nás vítalo od jihu se přibližující frontou s masivními srážkami. Alespoň jsme obletěli downtown, vše nafilmovali a nafotili. Sedli jsme na letišti Schaumburg na severním předměstí, a pro dnešek stačí. V pátek chceme pokračovat směrem přes Detroit na Niagarské vodopády. Doufáme, že počasí nám tuhle exkluzivitu dopřeje!

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Video z dneška níže, všechna videa z expedice zde (pozdravy a komentáře), zde (letecká videa), fotky zde nebo vše na konci této stránky.


Ráno na letišti International Falls, hranice USA - Kanada, USA 2016, čt 8. 9. 2016

Středa 7. 9. 2016

Bighorn Canyon na řece BighornZoom gallery
Bighorn Canyon na řece Bighorn

Coda - Scobey - Boundary paradox - Internationall Falls

Dnes jsme chtěli přistát na Scobey Border Station (FAA 8U3) v Montaně, což je letiště, jehož dráha leží přesně na hranici USA a Kanady. Naštěstí tam nebyla asfaltová dráha, takže tam kvůli pojistce nesmíme přistát. Jak nám pak řekli na letišti Scobey Airport o 10 km jižněji, dobře jsme udělali. "Jsou tam kanadští i američtí celníci a nemají co na práci. Ti by si na vás smlsli," dozvěděli jsme se.

Odsud jsme po hranici Severní Dakoty letěli na Northwest Angle Airport v Minnesotě, nejsevernější letiště USA, pokud nepočítáme Aljašku, v tzv. Boundary paradoxu - výběžku do kanadského území. Tady se po 2 tisících kilometrech od nejzápadnějšího bodu kanadsko-americké hranice, poloostrova Point Roberts pod Vancouverem, hranice, která je až sem nalinkovaná přesně podle pravítka, v 90° úhlu láme k severu, aby se od Northwest Angle Airport začala už klasicky kostrbatě, jak to známe z Evropy, vracet zase k jihu a jihovýchodu. Podél pohraniční řeky Rainy River jsme pak doletěli až na letiště Internationall Falls, kde jsme nocovali. 

Přes usnutím jsme se v myšlenkách ještě vraceli o pár set kilometrů zpátky k ránu, kdy nás při letu z Yellowstone k severu v Montaně nadchnul pohled na přehradu Bighorn Canyon na řece Bighorn. Krásou si možná nezadá s Grand Canyonem, i když její kaňon není tak hluboký - ovšem kdo ví, jak by byl hluboký, kdyby vodu v něm nezvedala přehrada na jeho konci. 

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Video z dneška níže, všechna videa a fotky z expedice zde (videa) a zde (fotky) nebo na konci této stránky.

 


Let z Cody na hranice USA - Kanada

 

Vodopád Lower Waterfallv Yellowstone. Výška 94 m.Zoom gallery
Vodopád Lower Waterfallv Yellowstone. Výška 94 m.

Úterý 6. 9. 2016

Yellowstone

Jak jsme psali včera, dnes jsme Cessnu svěřili servismanům, měnili jí olej po 50 hodinách letu. Využili jsme to k cestě po zemi do Yellowstonského národního parku. Naše těšení nebylo marné, pozemní etapa expedice stála za to.

V Yellowstone na řadě míst uniká ze země pára a je cítit sirovodík, což navozuje zvláštní katastrofickou atmosféru. Vědomí, že pět kilometrů pod vašima nohama klokotá rozžhavené magma a že erupce není nic zas až tak nereálného, člověka naplní vcelku zjevným vzrušením. 

Stáda bizonů v národním parku Yellowstone.Zoom gallery
Stáda bizonů v národním parku Yellowstone.

Když se nám ale na planinách ukázala stáda pokojně se pasoucích bizonů, bylo to uklidňující. A okouzlující. Ostatně, co nebylo: 90 metrů vysoký vodopád Lower Waterfall, místní Grand Canyon (ten je sice hluboký „jen“ asi 300 metrů oproti 1000 metrovému coloradskému) či divukrásně zbarvené jezírka horké vody a usazenin jílu se zbytky různých kovových rud.  

Prý jsou tu také medvědi, ale ty jsme neviděli. Park nás tak zaujal, že jsme se nebyli s to od jeho scenérií odtrhnout. To nás přišlo poměrně draho, protože při návratu do Cody jsme museli pospichat, abychom stihli najít náš nocleh a vyprat si oblečení - už si to žádalo. Policistika, kterou naše jízda vyprovokovala k akci, se nám rozhodla zpříjemnit zpáteční cestu dotazem, jestli máme pro o 20 mil rychlejší jízdu legální důvod. Neměli jsme, tak pravila, že musíme být potrestáni a tak naše kreditka poněkud pohubla. 

Navzdory tomu můžeme směle prohlásit, že úterý v Yellowstone bylo úchvatné. 

Chystáme pro vás článek z první poloviny expedice, zatím se podívejte na ty předexpediční - najdete je stejně jako všechna videa a fotky z expedice zde (videa) a zde (fotky) nebo na konci této stránky. Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce. 


Yellowstone

Pondělí 5. 9. 2016

Yakima - Cut Bank - Cody

Dnes nás pozlobilo počasí. Z Yakimy nás vyprovázelo slunce do krásného dne, tak jsme se těšili, že nám to vydrží i při přeletu Skalistých hor a doletíme až nad ledovce do Glacier parku. Nevydrželo. Po ránu jsme navíc narazili na poněkud nevrlého sekuriťáka na letišti v Yakimě. Trochu jsme bloudili při hledání letadla po ploše a to ho přimělo k aktivitě. Když zjistil, že nejsme nebezpeční, jen trochu zmatení, mávl rukou a letěli jsme.  

Na přelet Skalistých hor jsme statečně stoupali, ale na obloze naskakovalo stále více mraků. Nakonec jsme se s problémy dostali na druhou stranu hor, na letiště Cut Bank (KCTB) v Montaně. Tam jsme zjistili, že Glacier Park kvůli nízké oblačnosti nenajdeme a z ledovců tedy sešlo. To nás docela mrzelo, ale nedalo se ni dělat.


Podmračené počasí směr Yellowstone, USA 2016, po 5. 9. 2016

Mraky nás potrápily ale i poté, co jsme se rozhodli letět na jih, přímo Yellowstone parku ve Wyomingu. Asi po hodině letu před námi začaly mraky narůstat tak, že se nedaly kvůli jejich výšce ani přeletět, ani podletět, protože sahaly k úpatí hor, přes které jsme museli letět. Po hodinové pauze na letišti Great Falls jsme byli rádi, když se nám podařilo se dostat na letiště Cody. Tady jsme domluvili výměnu oleje po 50 hodinách letu, takže zítra (úterý) bude mít bezletový den. 

V Cody jsme zjistili, že je to město Buffalo Billa. Má tu velké muzeum a všechno se tu jmenuje po něm. 

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Video z dneška níže, všechna videa a fotky z expedice zde (videa) a zde (fotky) nebo na konci této stránky.

 

Maják na pobřeží.Zoom gallery
Maják na pobřeží.

Neděle 4. 9. 2016

Fortuna - Point Roberts - Seattle - Yakima

Dnes jsme si připsali s naší Cessnou 182 rekord - uletěli jsme celkem 1470 km nad pobřežím tří amerických států - Kalifornie, Oregonu a Washingtonu. Z Fortuny jsme letěli na sever nad pobřežní severojižní americkou magistrálou, silnicí č. 101, která vede z Los Angeles až do Tacomy na hranici USA a Kanady. Pobřeží severní Kalifornie, Oregonu i Washingtonu je málo obydlené, ale divukrásně divoké. Dlouhé pláže střídají útesy, delty řek a potoků a jsou tu k vidění perly v podobě roztodivných majáků. 

Pobřeží nás dovedlo až k nejseverozápadnějšímu cíp USA, Point Roberts. To je zvláštní kousek země - jakýsi geografický apendix, kanadský poloostrov těsně pod Vancouveem, jehož zhruba dvoukilometrový jižní cípek obklopený mořem a ze severu Kanadou patří USA.

Od Point Roberts je to jen skok do Seattlu. Přeletěli jsme ho dvakrát - jednou z východu a po druhé ze severozápadu. A samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít přelet továrny Boeingu na letišti Paine u Everettu. Nakonec jsme si nechali oblet dřímající sopky Mt. Rainier, která byla ale zahalená mraky až téměř k vrcholu. Kolem půl šesté večer jsme přistáli v městečku Yakima, kde nocujeme. V pondělí bychom rádi přeletěli ledovce Glacier parku v severní Montaně a pokud bude počasí a čas, tak také Yellowstone park ve Wyomingu. 

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Video z dneška níže, všechna videa a fotky z expedice zde (videa) a zde (fotky) nebo na konci této stránky 


Fortuna - Point Roberts - Seattle - Yakima, USA 2016, neděle 4. 9. 2016

Sobota 3. 9. 2016

Santa Barbara - San Francisco - Fortuna

Golden Gate, San FranciscoZoom gallery
Golden Gate, San Francisco

Počasí bylo po ránu dost mizerné (viz ranní předstartovní rozvaha na videu níže). Prokličkovali jsme se ze Santa Barbara k San Francisku a přistáli tu na letišti Half Moon Bay. Odsud jsme letěli po pobřeží podél San Francisca a takřka v pravé poledne jsme si dopřáli další lahůdku, přelet a oblet slavného mostu Golden Gate a pevnosti Alcatraz. Kolem Alamerských vodopádů, které padají rovnou na pláž Tichého ocaánu jsme zamířili na sever na letiště Little River Airport.

Hornaté pobřeží Kaifornie nás provázelo asi tři sta kilometrů, poté jsme nabrali směr vnitrozemí a u řeky Eeel River v městě Fortuna na Rohnerville Airport jsme sobotu zakončili. Btw.: mají tu skvělý internet - jednu fotku míníl nahrávat pět hodin... fotky jsme tedy nahráli až na další štaci. 

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Video z dneška níže, všechna videa a fotky z expedice zde (videa) a zde (fotky) nebo na konci této stránky.


Kalifornské pobřeží, USA 2016, so 3.9. 2016

 

Světoznámý nápis Hollywood v hlavním světovém městě filmařů.Zoom gallery
Světoznámý nápis Hollywood v hlavním světovém městě filmařů.

Pátek 2. 9. 2016

Los Angeles - San Diego - Santa Catalina - Santa Barbara

Přírodně vizuální smršť z plání a hor Arizony, Utahu a Kalifornie dnes, sedmý den letu, vystřídal poněkud klidnější program, který nám ale přesto přinesl výživné zážitky. Z přírodních krás jsme se vrátili zpátky do industriální současnosti. Plán nám trochu zkomplikovaly ranní mlhy, ale přesto se nám podařilo dosáhnout další cíle naší mise. Přeletěli jsme jedno ze čtyř od sebe nejvíce diagonálně vzdálených letišť USA, Brown Field Municipal Airport v San Diegu. Kromě Brown Field jsme v San Diegu přeletěli i frekventované mezinárodní letiště San Diego International Airport a přitom nafotili i přístav a vojenské lodě v tomhle v nejjihozápadněji položeném městě Spojených států.

Následně jsme přeletěli na letiště Montgomery-Gibbs Executive Airport asi 20 km severně od San Diega - tady jsme měli sraz se spisovatelkou Joan Mohr, která napsala knihu o československých legionářích a spolupracuje s námi na přípravách filmu Opravdoví bratři.  Odsud jsme zamířili na údajně nejromantičtější ostrov spojených států Santa Catalina 35 km od Los Angeles. Letiště tohoto hornatého ostrova leží na vrcholu hory a tak působí jako altiport - podívat se můžete ve videu níže. Pak nás čekalo páté nejvytíženější letiště světa - Los Angeles International Airport a pochopitelně jsme nemohli vynechat světoznámý nápis Hollywood. Nocleh nás čekal v Santa Barbaře, zítra, v sobotu, týden od začátku expedice, San Francisco. 

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Video z dneška níže, všechna videa a fotky z expedice zde (videa) a zde (fotky) nebo na konci této stránky.


Los Angeles - San Diego - Santa Catalina - Hollwood, USA 2016, pátek 2. 9. 2016

 

Přelet základny Edwards Air Force Base.Zoom gallery
Přelet základny Edwards Air Force Base.

Čtvrtek 1. 9. 2016

Bryce Canyon - Deth Valley - Mojave - Los Angeles

Do čtvrtka nás přivítalo ranní slunce nad horskými útvary Bryce Canyon. Odsud tříhodinový přelet Nevadské pouště, kde se před lety ztratil Steve Fossett. My jsme se neztratili, jen jsme museli absolvovat nucený oblet pohříchu zrovna aktivovaného a docela velkého vojenského prostoru. Plánovaný přelet nejvyšší hory kontinentálních USA se změnil na průlet okolo, protože se nad její vrcholek naše Cessna prostě o 1000 stop nedoškrábala. Vynahradil nám o chvíli později absolutní zážitek, který nám poskytlo přistání na letišti Furnace Creek v nejníže položeném (210 stop pod úrovní moře), nejsušším a nejteplejším místě USA s příznačným názvem Death Valley. Ohromný žár (přes 50° C) nám tu dovolil strávit pouhou pětiminutovku.

Z Údolí smrti jsme se vydali nad letiště Mojave, asi nejznámější pohřebiště vysloužilých letadel (později jsme dnes přeletěli ještě další - Southern Logistics Airpark, Victoriaville).

Čtvrtek nám přinesl ještě jeden vzrušující a v podstatě neuvěřitelný zážitek. Podařilo se nám přesvědčit řídícího, aby nám povolil přelet základny Edwards Air Force Base napříč, a to během jejího aktivního provozu! Moc se mu do toho nechtělo, ale nakonec podlehl našemu úpěnlivému kroužení vedle základny. Se skvělými pocity jsme tak středu zakončili v La Verne, severním předměstí Los Angeles.  

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Video z dneška níže, všechna videa a fotky z expedice zde (videa) a zde (fotky) nebo na konci této stránky.


Nevadská poušť a Death Valley, USA 2016, čt 1.9.

 

Monument Valley. Kdo by neznal tyhle scenérie na hranici Arizony a Utahu z westernů...Zoom gallery
Monument Valley. Kdo by neznal tyhle scenérie na hranici Arizony a Utahu z westernů...

Středa 31. 8. 2016

Grand Canyon - Monument Valley - Bryce Canyon

Středa byla skvělá. Počasí bezvadné, během letu nad západoamerickými parky se ocitáme na několik hodin v pohádce, či vlastně ve westernu. Monument Valley, Lake Powell, Arches... a samozřejmě Grand Canyon. Točili jsme, jak to šlo, abychom vám na webu expedice mohli ukázat alespoň sestřih "rychlých" videí točených na mobil. Byl to úchvatný zážitek. Dokonce až tak, že jsme nad Grand Canyonem točili mobilem otočeným o 90°. Kvalitní záběry z kamer na letadle zpracujeme po návratu domů. 

Trasu letu najdete zde (I. část) a zde (II. část) nebo výše na této stránce (vzhledem k časovému posunu může být poslední etapa vložena se zpožděním). Video z dneška níže, všechna videa a fotky z expedice zde (videa) a zde (fotky) nebo na konci této stránky.


Grand Canyon a Monument Valley, USA 2016, středa 31.8.
 

Pinal Airpark, Arizona. Tady tráví penzi vysloužilá letadla. Zoom gallery
Pinal Airpark, Arizona. Tady tráví penzi vysloužilá letadla.

Úterý 30. 8. 2016

Marfa - El Paso - Pinal Airpark - Phoenix - Cottonwood

Dnes jsme se posunuli z Texasu přes Nové Mexiko do Arizony, takže jsme časově už o 9 hodin pozadu za vámi doma. Měli jsme v plánu sledovat mexickou hranici a hory až do El Paso, počasí nám ale nepřálo. Kvůli dešti a špatné viditelnosti jsme nás donutilo nedlouho po startu znovu sednout a trávit čas nad kávou a radrovými snímky počasí.

Nakonec jsme se dočkali a mohli tak doletět na letiště Pinal Airpark, kde tráví svůj důchod letadla všech možných dopravců. To byla opravdová lahůdka, točili a fotili jsme o sto šest. Interesantní byl i následný přelet mezinárodního letiště ve Phoenixu. Noc jsme strávili v Cottonwoodu, což je asi hodinu a půl letu od Phoenixu.

Trasa dnešního letu podrobně opět zde. Video z úterka níže, všechna videa z expedice zde nebo na konci této stránky.


Letiště Pinal Airpark Airport pro vysloužilá letadla a krajina divokého Západu.

 

První známky amerického Západu.Zoom gallery
První známky amerického Západu.

Pondělí 29. 8. 2016

Brownsville - Big Bend - Marfa

Dnešek jsme celý strávili na území státu Texas. Letěli jsme nad naftovými poli v texasu a můžeme potvrdit: zdroje jsou. Točili jsme už i rychlá letecká videa, bylo na co koukat. Třeba dálnice z rozestavěných větrných elektráren byla působivá. Ale i naftová pole bylo zajímavé sledovat. Jsou tady na rovinách jižního Texasu skoro všude. Nás ale zajímala hlavně místní farmářská letiště, v sestřihu je můžete vidět také. 

Podél Rio Grande sledujeme dál hranici USA - Mexiko, přes národní park Big Bend pak míříme do městečka Marfa. Druhdy slavné filmové město je dnes trochu ošumělé. Přesto pocit, že spíme v hotelu, kde bydlela Liz Taylorová, James Dean a další filmoví velikáni při natáčení jejich některých filmů právě v Marfě, je docela vzrušující. 

Kdesi jsme zapomněli selfie tyč, tak než seženeme jinou, uvidíte naše mluvící hlavy ve videích ze země víc zblízka. 

Video z pondělka níže, všechna videa z expedice zde nebo na konci této stránky.   


Ropná pole Texasu i farmářská letiště. A také první známky amerického Západu.

 

Mississippi v New Orleans.Zoom gallery
Mississippi v New Orleans.

Neděle 28. 8. 2016 

New Orleans - Houston - Brownsville 

V New Orleans nás po ránu vítal pohled z okna na Mississippi a východ slunce nad ní. Z New Orleans jsme nad bažinami plnými aligátorů přeletěli do Houstonu. Oblačnost s nízkou základnou mraků byla trochu nepříjemná, ale bez potíží jsme doletěli do města, kde se nachází řídící středisko vesmírných letů. Snažili jsme se najít rakety NASA, které tu jsou někde vystavené, ale nenašli jsme je. Z Houstonu jsme zamířili do Brownsville na hranici USA-Mexiko, kde jsme strávili noc na pondělí. Všechna videa z neděle i celé expedice zde nebo na konci této stránky

Než budeme mít první článek z expedice, přečtěte si ty, co jsme pro vás vydali ještě před startem.


New Orleans, Lakefront Airport, neděle 28. 8. 2016

 

Přistávácí dráha pro raketoplány na Mysu Canaveral na Floridě.Zoom gallery
Přistávácí dráha pro raketoplány na Mysu Canaveral na Floridě.

Sobota 27. 8. 2016

Orlando - Cap Canaveral - New Orleans

Den D: Start z Orlando North Aipark. První den expedice byl navzdory počasí, které nás přimělo v programu přesunout Key West až na závěr expedice, úspěšný.

Máme radost, že se nám podařil hned dvakrát průlet nad přistávací dráhou pro NASA Shuttle v Kennedyho vesmírném středisku na Cap Canaveral na Floridě - jednou v 800 a jednou ve 100 stopách, přeletěli jsme také Disneyland.

Přelet přistávací dráhy raketoplánů NASA.Zoom gallery
Přelet přistávací dráhy raketoplánů NASA.

Nocujeme v New Orleans, městě jazzu, barů a hluku. Nad městěm byla večer těžká bouřka, tak jsme museli letadlo pořádně přivázat, aby ho vítr neodnesl, jak se to už některým pilotům stalo a je to k vidění na internetu

Zítra pokračujeme dále na jihozápad přes Houston a Corpus Christi. Startovat plánujeme kolem čtvrté odpoledne pražského času (tj. kolem desáté ráno tady) a poletíme asi 5 hodin. Do Prahy jsme poslali také dvě první mobilní videa: Selfie z letiště na Merritt Island (viz níže) a druhé z jazzového kllubu v New Orleans (to najdete v článku Videa: Komentáře a pozdravy zde nebo na konci této stránky). 


První videopozdrav z trasy - letiště Merritt Island. Všechna videa v článku na konci stránky.

Před startem:

Už jen pár dní do startu. Na Floridě dokončujeme přípravy, s týlem v Praze jsme přichystali první články na web expedice. No a .... těšíme se!
JP & JČ

 

 

 

Články, fotky, videa (↓)

Nejlepší fotografie z expedice USA 2016 Letiště First Flight s památníkem na první let bratří Wrigthů – Kitty Hawk, Severní Karolína

Výběr fotografií  V tomto článku nabízíme nejzajímavější fotografie z jednotlivých dní. více

9.9.2016 Death Valley Cessnu málem uvařilo, parky nás ohromily a dojaly Skalní útvary kolem Lake Powell, Arizona

Jiří Pruša a Jan Čermák mají s jejich Cessnou 182 za sebou v první části expedice USA 2016 úchvatné scenérie národních parků Utahu a Arizony, které znáte z westernů, přistání v Údolí Smrti i přelety velkých mezinárodních letišť.  více

27.8.2016 Chci přistát na Mysu Canaveral, plánuje Jiří Pruša při expedici USA 2016 Hlavní strana speciálu USA 2016

Expedice USA 2016: Rozhovor  Na dráze na Mysu Canaveral, na níž přistávaly raketoplány při návratech ze svých vesmírných misí, chce přistát při své současné expedici Around the USA 2016 Jiří Pruša. V plánu toho má ale mnohem více.  více

23.8.2016 USA 2016: Cessnou 182 po hranicích USA aneb 20 000 km za 80 hodin Titulní strana webového speciálu k expedici.

O expedici  Oblet USA po jejich hranicích je další letecký oříšek, který se pokusí Jiří Pruša úspěšně rozlousknout ve své už třetí letošní expedici. Na západní polokouli odlétá letos podruhé - na jaře tu letěl s Petrem Nikolaevem nad ostrovy Karibiku.  více